Sedm Ježíšových vět z kříže nejsou izolované výkřiky, zpětně nám dávají smysl ve světle Ježíšova vzkříšení. Od modlitby za své vrahy, přes ujištění pro kajícího se zločince, oznámení své nové komunity, až po volání vyplývající ze samoty utrpení, vyprahlosti, vítězství a odevzdání svého ducha do Božích rukou. Ten, který utišuje bouře, jehož slovem vytryskávají prameny živé vody, který nabízí vodu věčnosti, umírá žízní pro lásku ke svým milovaným ovcím. O to zajímavěji zní Ježíšova první slova po vzkříšení svým přátelům. Všímá si jejich smutku, ptá se jich, dává jim tak naději, má osobní přístup, vzbuzuje údiv a úctu. Ježíš je dobrý.