ještě, že nejsme jako oni!!!
3. Úcta na prázdné ulici
Dita Targoszová
Když už si říkáme, že farizeje máme prohlédnuté, čeká nás překvapení… Ukřižování Ježíše je tak těžké čtení, že si často všimneme pouze všech těch, kteří se rozprchli, vytratili se, nedostavili se… Ti, kteří byli „veřejní učedníci“ jsou pryč. Jsou nahrazeni dvěma „tajnými učedníky“ – dvěma farizei. Jaký to paradox! Uctili Krista v ten nejdivnější moment. Navenek se zdálo vše ztracené, v momentě Ježíšovy popravy a smrti. Přesto dělali vše, co mohli v dané situaci udělat. Vzdali čest Božímu Mesiáši, i když se dav již rozešel.
2. Bohu všechno, lidem nic
Dita Targoszová
Většina farizeů na Ježíše pokřikuje z davu. Náš dnešní farizeus ale zvolí jiný způsob setkání s Ježíšem. Pozve ho k sobě domů na oběd. Chce si Ježíše ještě omrknout. Moc dobře znal Ježíšovu reputaci. Věděl, že Ježíš hledá vyloučené. To nebylo žádné tajemství. Najednou se přikradne žena, známá jako hříšnice. A je to tu zase! Další ostudná existence! Uvidíme, jak zareaguje! Farizeus Ježíše vnitřně testuje. Zároveň je Ježíšem iritován: „Copak neví, jaká je to hříšnice?!“ Opominul ovšem, co bylo zvykem při vzácných návštěvách. Nepomazal hlavu olejem, ani hosta nepolíbil. Opravdu jen zapomněl? Ne! Spíše se to jeví jako vědomé a jasné gesto neúcty. S Ježíšem nejednal jako se sobě rovným. Hříšnice – prostitutka, která je na šrot, na sebe vezme všechny povinnosti hostitele, které nejsou jen praktickými úkony, ale symbolizují úctu. Horlivost špatným směrem totiž vždy vytlačuje laskavost.
1. Nebuďte jako oni
Dita Targoszová
Během několika let své veřejné služby měl Ježíš bezpočet konverzací s různými lidmi. Některé skupiny lidí chválil, jiným lidem sloužil, dalším věci vysvětloval. Některé skupiny se s ním přely. Nejčastější spory a hádky měl s jednou konkrétní skupinou oponentů – farizeji. V této sérii uslyšíme tři příběhy o zápalu, který zahořel špatným směrem. Ježíš své učedníky varuje, aby nebyli jako tato skupina farizejů, která spoléhá na svou vlastní spravedlnost a ostatními lidmi pohrdají. Snaha se vidět v tom nejlepším světle má až příliš často svou odvrácenou temnou stranu – pohrdání. Když se srovnáme s těmi, kteří jsou na tom morálně hůře než my, hned ve svých očích vynikneme.